Tma

30. července 2018 v 19:10 | Irei |  Povídky
Je mi sedmnáct let a stále spím s rozsvíceným světlem. Dokonce se v pokoji na noc zamykám jen kvůli tomu, aby mi nikdo z rodiny nemohl zhasnout.
Jsem zachumlaný pod peřinou, poněvadž je prosinec a i přes zapnuté topení je v pokoji zima. Jeden ze dvou důvodů, proč tenhle pokoj nesnáším. Ale s tímhle problémem mi aspoň rodiče pomáhají. S tím druhým musím bojovat sám už od desíti. Naštěstí vím jak.

Lampička na mém nočním stolku se vypne. Výpadek elektřiny. Jediným zdrojem světla se stane display budíku vedle lampičky. Ale zář je příliš slabá. V panice se posadím a snažím se nahmatat můj mobil též ležící na stolku.
"No tak...no tak!" Pokouším se ho zapnout, ale marně. Začnu litovat toho, že jsem zamčený a nemůžu tak zavolat zřejmě už spící rodiče. Nikdy se z pokoje nedostanu včas.
Náhle ucítím, jak se matrace mé postele nadzvedne.
Okamžitě si i s mobilem lehnu a předstírám spánek, zatímco se to zvedá za doprovodu křupání, funění a chraptění. Místnost pomalu zaplavuje pach hniloby.
Snažím se oči udržet zavřené. Někomu by to mohlo přijít dětinské, ale opravdu to funguje. Když zklame světlo, tak další způsob ochrany je nedívat se.
Cítím, jak mi dýchá na tvář. Při každém jeho pohybu uslyším křupnutí.
Něco mě nutí otevřít oči. Jenže já musím vydržet do východu slunce. Prostě musím vydržet.
Musím...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Psycho Vampire Psycho Vampire | Web | 30. července 2018 v 19:46 | Reagovat

moc povedené líbí se mi to

2 Irei Irei | Web | 30. července 2018 v 19:48 | Reagovat

[1]: Děkuji

3 Nautileen Nautileen | E-mail | Web | 30. července 2018 v 20:43 | Reagovat

Skvělá práce! Rozhodně mě to napnulo; moc se mi to líbí. ^^

4 Irei Irei | Web | 30. července 2018 v 20:57 | Reagovat

[3]: Děkuju :)

5 Psycho Vampire Psycho Vampire | Web | 2. srpna 2018 v 7:04 | Reagovat

[2]: Nemáš zač

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama