Nemocnice - 3

20. července 2018 v 9:12 | Irei |  Na kapitoly
"Víš jak jsem se lekl?!" Seřval jsem Páťu, který mi volal.
"Pro-promiň. Jen...volal jsem Danielovi, jestli to neukončíme...jenže mi nezvedá telefón."
"To asi nic nebude." Snažil jsem se ho uklidit.
"Ale-" Odmlčel se. "Na tebe málem spadl strop!"
"Fajn." Prohrábl jsem si vlasy. "Šel se kouknou do druhého patra. Ty jsi kde?"
"Ve čtvrtém."

"Ok. Pojď. Počkám na tebe ve třetím a pak ho půjdeme hledat."
"Dobře." Típl hovor. Šel jsem ke schodišti, kde jsem na něj počkal. Už párkrát jsem ho viděl vyděšeného, jenže teď byl ale hodně znepokojený.
"Určitě si mobil dal jen na vibrace a hodil do batohu." Snažil jsem se znít přesvědčivě. I když přikývl, věděl jsem, že je stále na pochybách. Pokynul jsem mu rukou, abychom pokračovali.

"To co kurva?!" Došli jsme do druhého patra a hned pod schodištěm byla nějaká červená tekutina. Oba jsme stuhli. Nejdřív jsme zírali na místo před sebou. Pak jsme zjistili, že vede dál chodbou až do jedné místnosti na jejím konci. S Páťou jsme na sebe koukli. Šli jsme postopě a v hlavách nás strašil nejhorší možný scénář.
Nejdřív jsme šli, potom jsme začali zrychlovat, až jsme běželi. A hádejte, jaký magor na nás v půlce chodby vyskočil z jiného pokoje! Lekli jsme se tak, že Patrik nějak vyskočil a dopadl na zadek. Já si...ucvrnkl. Každopádně jsme oba zařvali.
"Tohle...jsem si měl...natočit!" Popadal se za břicho Daniel.
Patrik se zvedl, zařval na Daniela: "ty kokote" a před tím, než odešel, tak ho praštil.
"Seš fakt nenormální. Vždyť znáš Páťu."
"Jo. Ale kdyby jste se viděli..."
"Jdem, nebo nám uteče." Zakroutil jsem hlavou.
"Běž napřed. Musím pro věci." Ukázal směrem k místnosti, kam vedla ta tekutina. "Počkejte na mě před budovou."
Jen jsem kývl a šel hledat Páťu. Našel jsem ho už pěkný kus od budovy. Doběhl jsem ho. Musel jsem ho přemluvit, aby na toho idiota počkal. Tak jsme čekali.

"Není tam dlouho?" Zamyslel jsem se nahlas.
"Není to fuk? Zas si z nás střílí!" Zavrčel Patrik.
"Tak to tam budeme muset jít. Jinak se nehnem."

Šli jsme jak nejtišeji jsme mohli, aby Dáda nemohl poznat, zda se blížíme k jeho úkrytu. Ale nebyl ani v přízemí, ani v prvním patře a v druhém jsme našli jen jeho batoh. Když jsme byli ve třetím, tak Páťa ztratil trpělivost.
"Ty kokote! Vylez už ty-"
"Ticho!" Okřikl jsem ho. Hned pochopil proč. Z jedné místnosti se ozývali zvláštní zvuky. Podívali jsme se na sebe s úšklebkem. Po špičkách jsme se k ní vydali.
Pomalu a opatrně jsme otevřeli dveře. Úsměv nám náhle zmizel z tváře. Byl tam...tvor. Na kost vychrtlý humanoid, který měl dlouhé paže, obrovské dlaně s drápy, bílé vlasy, pokožku tak bledou, že by mu i upíři záviděli, místo lidských noh měl psí. Tvář jsme viděli z profilu. Obrovské kulaté oko, které jsme měli možnost vidět, mu zeleně svítilo. Zajímavé bylo, že i když jsem mu mohl v klidu s počítat žebra, tak ruce vypadli, že by spíš patřili někomu, jako jsem já, nebo Patrik. Zkrátka někomu, kdo pravidelně jí. Měl špičaté uši a byl nahý.
Ale to, co mi převrátilo žaludek, nebyl ten tvor sám, ale to, co dělal. Mezi tím, co ze zadu požíral mého kamaráda, tak si na něm ukájel své potřeby.
Nevím, jak se Patrikovi podařilo zadržet svou svačinu stále v sobě, ale já se pozvracel. Tím jsem tvora na nás upozornil. Jestli Vás zajímá jeho druhé oko, bylo stejně velké, jenže modré.
Běželi jsme. A když jsem zaslechl jeho řev, věděl jsem, že mu chudák Daniel nestačil.
Zakopávali jsme a navzájem jsme se zvedali. Ale ten tvor, co běžel jako zvíře a přitom skákal, byl rychlejší. Zakousl se do Patrikovi nohy. Okamžitě jsem popadl nejbližší kus dřeva a mrdl s ním o hlavu toho monstra. Zakvílel, nohu pustil.
Nemám ani ponětí, jak jsme mu utekli, hlavně Patrik. Ani si nevzpomínám, jestli zavolal záchranku muž, nebo žena
Jak to dopadlo? Patrik zemřel na infekci, které způsobilo kousnutí. A já? Já jsem v blázinci. Nikdo mi nevěřil. Všichni si mysleli, že to bylo zvíře. A když jsem je tam dovedl, aby se přesvědčili, nenašli jsme ani tvora, ani Daniela a ani jeho batoh.
Doufám ale v jedině...Že to monstrum dávno chcíplo.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama