Divný kluk

23. července 2018 v 18:19 | Irei |  Crazy house
Varování:
Tahle rubrika má svůj důvod, proč se jmenuje tak, jak se jmenuje.
Proto očekávejte šílenější a šilenější díly.
Přeji krásné čtení.


Ellen
Jak šla Irei otevřít, tak jsme jí všichni následovali. Když otevřela, tak trošku poodstoupila, abychom i my viděli, kdo tam stojí. Tak trochu jsme doufali, že to bude Kristián. Ale byl to nějaký kluk okolo sedmnácti let s rudými vlasy a černými konečky. Kristián nám říkal, že Irei znala kluka, co měl stejně rudé vlasy, takže jsme si nejdříve mysleli, že je to on. Ale pak nám došlo, že má místo červených očích zelenohnědé a že z nich neteče krev. Byl vysoký a, co si budeme nalhávat, velice pohledný. Měl na sobě modrý svetr, džíny a tenisky. Byl špinavý a potrhaný.
"Přejete si?" Zeptala se dívka.
"Um...Omlouvám se, ale trošku jsem zabloudil."
"To musíte bloudit nejmíň dva dny." Irei z neznámého důvodu mluvila útočně.
"No...Dobře...Utekl jsem. Mohl bych dostat trošku jídla a pití?"
Irei koukla na nás. Váhala. "Omlovám se, ale to nepůjde." Otočila se k němu.
Mladík jí chytl za bradu a donutil jí, aby se mu podívala do očí. "Prosím." Řekl svůdně.
Irei se začala podlamovat kolena. "N-no..." Hlas se jí třásl. "M-možna by to šlo."
"Děkuji moc." Pomalu jí pustil a vešel dovnitř. Pohlédl na stále rozklepanou brunetku. Ta mu pokynula směrem ke kuchyni. Když zmizel v kuchyni, tak se dívka vzpamatovala. Zabouchla dveře. "Co to do prasele bylo?"
"Isaacu?" Doufala jsem, že by to mohl poznat.
"Nic necítím."

"Omlovám se, ale nic lepšího nemáme." Položila na stůl před záhadného muže talíř s polévkou. Říkali jsme jí, ať ho vyhodí, jenže ona si potrpí na slušnost.
Kluk se opřel o stůl lokty a zadíval se Irei do očí. "A palačinky by nebyli, květinko?" Mrkl.
"Nevím, proč ne." Zahihňala se.
"Hele-" Chtěla jsem se do toho vložit.
"Páni! To máš čočky?" Zeptal se mě. "Děláš nějaký cosplay? Miluju cosplaye." Najdenou jsem přestla vidět jasně a začala jsem se cítí úžasně. Byla jsem jako zombík.
"Tak dost!" Z tranzu mě probudilo zařvání Isaaca. Popadl toho mladíka za límec a vytáhl ho ze židle. Zarazil se. Očichal ho. "Hypnotizér!" Zvrčel.
"Nechápu." Řekl Nikolas. Všimla jsem si, že Irei někam zmizela. "Neměl žádné kyvadlo."
"Takhle říkám čarodějům, kteří vymývají mozky."
"Na to mám spicialitku!" Přiběhla Irei a držela pouta, které tomu klukovi hned nasadila. "Znám jednoho lovce nadpřirozených jevů. Tahle věcička mu teď zabrání používat svou moc."
"J-já...Pro-pro-" Začal koktat.
"Klid. Isaacu." Řekla Irei a Isaac ho pustil, i přestože nechtěl. "Jen pro info, my taky nejsme normální. Ale to vše ti vysvětlím, až mi řekneš, kdo jsi. Vy ostatní nás nechte osamotě.

Chtěli jsme odposlouchávat, jenže nás vždy odhalila. Takže víme jen málo věcí: Jmenuje se Leo, své schonosti objevil v šesti a jeho máma toho zneužívala. Důvod, proč utekl teď je, že na to přišel před pár dny. A on už nechce být zneužívaný. Díky své schopnosti dostával jídlo zdarma a unikal policii. Člověk by řekl, že víme snad vše, jenže v kuchyni byli asi hodinu. Což znaméná, že jí řekl mnohem víc.
Poté hodině mu sundala pouta a vzala ho do sklepa. Když vylezli, tak měl na krku něco jako choker. Zeptali jsme se, proč ho má.
"Chci ho naučit, aby používal svoje schopnosti jen ve vyjímečných případech. A tehle to dokáže poznat." Vysvětlila brunetka.
"A to tam nebyl náremek?" Zeptal se David.
"Mě se tenhle líbí." Založil si ruce Leo.

Když se Toki vzbudil a uviděl Lea, mírně zrudl. Pak zmizel ve svém pokoji. Jinak jsme Leovi vysvětlili různá pravidla, představili se. Irei mezitím odešla udělat rozvrh práce.

Leo
Jsem tu teprve pár hodin a musím říct, že je to tu celkem dobrý. Sice šilený, ale dobrý. Dokonce mi nabídli, že tu můžu zůstat.
Už jsem se stihl vysprchovat a vzít si nějaké oblečení, které tu bylo navíc.
Došlo mi, že jsem celý život žil v iluzi, že jsem spokojený. Teď jsem si ale jistý.

Isaac
Chtěl bych odůvodnit, proč jsem ho hned nepoznal. Hypnotizéři dokáží nejen zmást lidskou mysl, ale i smysly.

Nikolas
Prostě si to přiznej! Jsi neschopný!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 S. K. Holešová S. K. Holešová | E-mail | Web | 24. července 2018 v 8:39 | Reagovat

Jééé to bylo hezké, ale úplně ze všeho nejvíc se mi líbí Toki :)

2 Irei Irei | Web | 24. července 2018 v 8:52 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se líbí :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama