Dar nebo prokletí?

20. července 2018 v 20:31 | Irei |  Povídky
Šla jsem po ulici. Byla jasná noc a vítr si hrál s mými zrzavými vlasy. Jak dloho to dělám? Jak dlouho unikám smrti?

Člověk by si myslel, že nesmrtelnost je dar, jenže já mám opačný názor. Ze začátku to je možna super, ale když vidíte všechny své blízké umírat...Navíc když se zamilujete, tak Vás drtí skutečnost, že nikdy nemůže být Váš, jinak by se mohlo stát, že Vás udá vědcům. Ano i to se mi stalo.
"Ahoj, krasavice." Do cesty mi stoupil nějaký muž. "Na co ty brejle?"
"Jsem slepá." Zalžu a posunu si sluneční brejle blíž.
"Tak to jo." Zasmál se. "A nechceš někam zajít."
"Ne." Snažila jsem se ho obejít, ale nenechal mě.
"No tak. Znám super podnik." Pokusil se mě pohladit, ale já ho praštla po ruce.
'Sakra!' Pomyslela jsem si. 'Prozradila jsem se!'
"Ou! Takže slepá? Co kdybys mi ukázala svá kukadla." Natáhl se, aby mi sundal brýle.
"To nechceš." Zacukaly mi koutky úst.
"Nesmy-" Zadrhl se mu hlas, jakmile spatřil, že mám pouze bělmo a žilky v modré barvě. "Co to kurva?!"
"Vidím tvojí smrt~" Zapěla jsem. "Budeš trpět. Chceš jí vidět?" Natáhla jsem se, že se ho dotknu.
"B-běž ode mě!" Vykřikl. Chtěl couvnot, ale byla jsem rychlejší.
Jeho křik...miluju, když křičí. Asi bych se měla zmínit, že vidím život i smrt pouze zločinců.
Když jsem ho pustila, spadl na zem. S křikem se zvedl a zmizel.
Aspoň to mé prokletí má nějakou výhodu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Black Blood Black Blood | Web | 20. července 2018 v 23:01 | Reagovat

Miluji zrzky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama