Na pokraji

13. srpna 2018 v 12:11 | Irei |  Povídky
Šla jsem po chodníku a vítr mi cuchal mé zlaté vlasy. Mohla jsem jet do školy autobuse, jenže dnes jsem se chtěla projít. Kvůli tomu jsem musela vstávat brzo ráno, ale to mi nevadilo. Potřebovala jsem si pročistit hlavu ještě před tím, než vejdu do třídy, kde vládne hluk a chaos.
 

Maska

5. srpna 2018 v 14:51 | Irei |  Povídky
Zdravím všachny tvory.
Tuto povídku jsem kdysi poslala do jedné soutěže, když jsem ještě psala na svůj starý blog. Doufám, že se Vám bude líbit.
Přeji krásné čtení.

Odlišná

5. srpna 2018 v 9:48 | Irei |  Haiku a básně
Málo lidí mi rozumí.
Jsem trošku jiná.
Kám vlastně patřím?
Velmi dobrá otázka.

Někde musí nějaké místo existovat,
nebo svět nádherný...
Tam mě nikdo nebude odsuzovat.
Nebo si to jen myslím?
 


Zem a bouřka

4. srpna 2018 v 20:27 | Irei |  Haiku a básně
Zem je suchá.
Trocha deště nestačí.
Umírá žízní.

Vrah

3. srpna 2018 v 11:23 | Irei |  Haiku a básně
Pročpak nespíš má drahá?
Ty nebojíš se vraha?
Jak mile spatří oči nezavřené,
rychle tě zabije.

Já se vraha nebojím,
na strach ani nemyslím.
Dnes je krásná noc,
unavená nejsem moc.

Nelži mi má drahá.
Ty musíš se bát vraha.
Sebral život mé matce, otci,
udělal to během podobné noci.

Proto nechci spát.
Proto nemám strach.
Až přijde onen vrah,
nad pomstou se budu smát.

Proč lžeš má drahá?
Opravdu se nebojíš vraha?
Řekni pravý důvod.
A kde má zločinec svůj původ?

Já jsem ten vrah.
Proto nemám strach.
Zabila jsem matku tvojí.
Nyní žádám o odpuštění.

Já si to myslel!
Ale ptát jsem se musel.
Ty odpuštění chceš.
Nikdy ho však nedostaneš.

Zlomené srdce

3. srpna 2018 v 8:32 | Irei |  Haiku a básně
Krvácí mi srdce
Bolí to
Stále ho miluji

Návštěva

2. srpna 2018 v 12:52 | Irei |  Crazy house
Nikolas
Víte, co je hodně, hodně, ale HODNĚ blbej nápad? Dát Irei oreo. Jak jsem to zjistil? No... Sedím na pohovce s ostatními v obýváku a povídáme si s novým příchozím obyvatelem tohoto domu skrs televizi. (Je to nějaký program.) Najednou vthrné do domu ta bláznivá bruneta.

Spisovatel

30. července 2018 v 19:31 | Irei |  Povídky
Celým hradem se ozýval křik, ketré vydávalo několik osob. Tyto osoby byly odmítnutí vládkyní spolu se svou minulostí. Nikdo o nich nikdy neuslyší. Zůstanou jen ve vzpomínkách královny a tech, kteří měli tu čest, že jim o nich řekla.

Tma

30. července 2018 v 19:10 | Irei |  Povídky
Je mi sedmnáct let a stále spím s rozsvíceným světlem. Dokonce se v pokoji na noc zamykám jen kvůli tomu, aby mi nikdo z rodiny nemohl zhasnout.
Jsem zachumlaný pod peřinou, poněvadž je prosinec a i přes zapnuté topení je v pokoji zima. Jeden ze dvou důvodů, proč tenhle pokoj nesnáším. Ale s tímhle problémem mi aspoň rodiče pomáhají. S tím druhým musím bojovat sám už od desíti. Naštěstí vím jak.

Akce zjistit její tajemství

30. července 2018 v 12:49 | Irei |  Crazy house
Nikolas
"Už mě to nebaví!" Vykřikl Isaac, když Irei odešla pro nějakou věc, kterou jí měl donést dodavatel.
"Co tě nebaví?" Zeptal jsem se.
"To, že nevím co je zač!" Rozmáchl se rukama. "Ten její pach mě opravdu deptá! Navíc jí teď napadla nějaká potvora!"

Kam dál